Pochod starců

Každý den
sčítá se
a váží
Soudní dvůr
skutky mé
na váhu pokládá,
hodnotí,
zvažuje.
Krok - sun - krok.
Míříme
čelem
k senátu.

Každý čin
soudce má
a plátcem
jsi ty sám,
vrásky tvé
do lící
vepsané,
vyryté,
hluboké.
Rok - co - rok
Neseme
kříž svůj
na zádech

Nebudu krmit holuby
Nebudu mít co do huby
Plouhat se budu o holi
K vánocům dostanu bačkory
s bambulí
Ale!
Stejně budu mít kapelu
A na nemoci se vykašlu

Každý sen
cenu má
a stáří
každou tvář
každý vlas
do sněhu
zabarví.
Zpomalí
zatíží
Krok - tvůj - krok
Obsílka
k soudu
poslední

Lži

Včera jsem lhal dítěti,
ptalo se, jak svět si stojí,
proč jedni druhé nenávidí
a druzí se třetích bojí,
čtvrtí chrámy stavějí
a pátí ty stavby boří.
Proč není tu zákon
daný všem a měří
se různým jinak,
proč jedni zákon obchází
a čí je to vlastně vina?

Nevidím důvod platit dál
lupiče našich daní
a nemám už chuť se dívat,
jak se jim kdekdo klaní
a slintá nad nimi lítostí
tam, kde já brečím vztekem.
Za to, že žijí ve chlévě
já nenesu žádnou vinu
stejně tak, jako odmítám
pomoc líný lůze.
Starat se musí každý sám!

"Tenkrát v Německu si první přišli pro komunisty - a já mlčel, protože jsem nebyl komunista. Potom si přišli pro odboráře - a já mlčel, protože jsem nebyl v odborech. Potom si přišli pro Židy - a já mlčel, protože jsem nebyl Žid A potom - potom si přišli pro mne. A už nebyl nikdo, kdo by se mne zastal."
(Martin Niemöller)

Včera jsem lhal dítěti
a pochopil svého tátu,
když říkal mi pravdu o světě
a chtěl, abych ji skryl.
Jinak jsme mluvili doma
a jinak se mluvilo venku,
lhali jsme si a věděli,
že lžeme všem a taky sobě,
zvonili klíči na náměstích,
čekali na příchod práva...
Jak jsme se spletli!

Nečekám nic od reforem

Nečekám nic od reforem, nových zásad, nových norem,
miluji jen kladivo, které bije na zdivo
na zvětralé zdivo.

Svět, jak byl, vždy bude stejný, život stejně beznadějný
Lze jen tíží kladiva udeřiti do zdiva,
zvětralého zdiva.

Nad mou hlavou rudý prapor hlásá pouze zmar a zápor,
hlásá ránu kladiva, které padne do zdiva
do starého zdiva
(František Gellner)

Černé linky

Stíny mých temných vášní
odcházejí tam,
kde cherubíni pláčí,
sají jedy ze svých ran.
Černé linky kolem očí,
tiché steny ze tvých rtů,
když stoupá po tvých pažích
žhavá bolest řetězů

Stíny tvých temných vášní
s mými ruku v ruce jdou.
Provaz, bezmoc, odevzdání,
jehly kůží proniknou
Láska palčivá a tajná
pod monádou trojitou
Slzy kreslí ornamenty
na tvář touhou zmámenou.

Stíny našich tajných vášní
ruku v ruce nocí jdou
za slzami cherubínů
když se po líci roztečou
černé linky

The Case of Charles Dexter Ward

He was called Charles Dexter Ward
A young man from Rhode Island…

He is said to have disappeared
From the asylum he was kept.
It´s reported he had spent
Years to discover the grave
Of his ill-reputed ancestor
Rumoured to be a murderer.

The Case of Charles Dexter Ward
seek for the madness and its cause
The Case of Charles Dexter Ward
Ashes to ashes, dust to dust.

The Old one´s born in 1662
7 miles from the town Salem
And killed in the cause of raid
By citizens of Providence.
Name Curwen ought to be forgotten
(He) was able to raise the dead.

The Case of Charles Dexter Ward
seek for the madness and its cause
The Case of Joseph Curwen
seek for the madness and its cause
Curwen is a man of great cunning
Intelligence and foresight
Boundless arrogance and cruelty
Parade of pain

Name Curwen ought to be forgotten
(He) ´was able to raise the dead.
And reduce corpse (IN) ´to essential salts
Summon entities of the Past.
Him and his two Salem exiles
Were engaged in a hidden play
To use their ill-gotten knowledge
To achieve powers for themselves

In his first life, Curwen was
An accomplished sorcerer
That reduced the effect of age
Was able to cast such a spell
That ´d transcend time and inspire
Descendant to bring him back
Should he ever be just slain.
Should he ever be just slain.

Than Charles had recovered
The ashes of old Curwen
(And)´ was murdered by him to death
And replaced in modern world.
Unfortunately for Curwen
He´s unable to impersonate
is cought, trapped and certified
Mentally insane

Lordship of Ireland

On May 1
1169
came
Cambro-Normans
At Bannow Strand
Richard de Clare
Headed
600 men

This army came
To re-inthrone
King Dermot
Mac Morrough
The ousted King
Of Leinster who
Sought its help
In regaining
Kingdom

In return he pledged
An oath of allegiance
To His Majesty
The King of England
As further thanks
For reinstatement
His daughter Aoife
Was married to de Clare.

This is a craddle of Lordship of Ireland

Planeta Hieronima Bosche II

Ty, který jsi přilét´ z hvězd
hledej maják moudrých cest.
Nám vládne král,
má jméno Heroin.
Leť raděj´ dál,
dřív, než se vyrojí.

Démonů úl,
spí drogy v květinách,
čím pláče sůl,
když slzu proklíná.
Nám vládne král,
má jméno Heroin.

Šílená princezna spí,
snad ji ticho probudí,
schizofrenní kníže snů,
ještě nikdy neusnul.
Nám vládne král,
má jméno Heroin.

Zní kladiv chór,
zná z rakví beránků,
nám vládne mor,
má rád krev z červánků.
Náš mocný král
má jméno Heroin
(Progres 2)

Fotnána krve

Zdá se mi, že má krev jde vlna za vlnou
v rytmickém úpění vždy jedna za druhou.
Poslouchám její pils - to stálé ševelení
Hmatám však nadarmo, kde najít poranění.

Hrkotá po městě jak stružka zahradou
z kamenů dláždění ostrůvky náhle jsou
Žíznivým bytostem nabízí utěšení
A všude přírodu mi načerveno mění.

Často jsem chtěl být chvíli obluzen
i v lásce hledal jsem jen spának, jenom sen.
Však láska jehly má, aby mě poranily,
aby z mé krve ty kruté sestry pily.
(Charles Baudelaire)

Sametová defenestrace

Awakening! Sleeping´s over! Open your eyes and see!
Probuzení! Konec snění! Otevři oči - vstaň!
Liberation! Liberation! Raise your voice up and shout!
Za svobodu! Za svobodu! Narovnej se a křič!

Resigantion? Demonstration! Brace yourself up and march!
Rezignace? Demonstrace! Seber síly a pojď!
Revolution! Revolution! Go out to the streets and yell!
Revoluce! Revoluce! Jdi do ulic - je čas!
Fling your fear off! Let governments feel the Anger of us!
Obav se zbav! Dopřej vládám hněvu lidí se bát!
Humanity... men´s dignity... Resurrected identity!
Humanita... důstojenství... vzkříšení identity!

Defenestrace!
Defenestration!

Tragedy - Comedy - Democracy
Sick liars - Traitors - Kleptocracy!
Tragédi - Komici - Demokrati
Prolhaní - Proradní - Kleptokrati!

Texty

Za tichých večerů, když se mi spát - nechce
vzpomínám na dobu, kdy jsem psal - lehce
pro kapelu - texty písní

Byly roky, kdy jsem texty chrlil jako ze sopky:
Lev a Člověk, Býk a Orel, povalené náhrobky
Hlavou dolů planou kříže, černá hvězda Ďáblova;
Lev a Člověk, Býk a Orel líbaj´ ústa pánova.

Za tichých večerů, když se mi spát - nechce
vzpomínám na dobu, kdy jsem tak - lehce

do kytice černých růží na krbové římse - tlící
pro Anděla Zapomnění na gotických křídlech - noci

Rudá krůpěj na rtech rudých rusovlasé sukuby
latexové opojení, infernální zásnuby,
tetované tělo hadí, bolest zubů na hrdle
ledem pálí bledý měsíc, stín umírá v zrcadle...

Za tichých večerů chce se mi spát - těžce
Vzdálená je doba, kdy jsem fakt - lehce
bez potíží - texty skládal

Rád bych, aby forma slova rovnala se obsahu,
zatímco nad světem váhám, opevňuji zahradu!
Neumím psát o hulení, o tom, jak si zachlastat
neumím psát o motorkách, nechci hru "NO PROBLEM" - hrát!

>>Nahoru<<