2. Dresden

Křídla nad městem,
tisíce křídel,
křídla nad městem,
mračno nad Zwingerem.
Křídla nad městem,
nejsou to ptáci,
křídla nad městem,
nad Frauenkirche ...

Tři tisíce tun
výbušnin z nebe
tři tisíce tun -
Steineme Glocke.
Tři tisíce tun
smrti pro živé
tři tisíce tun
hoří Residenzschloss

Na osm set strojů
mění Drážďany
v ruiny, kámen, prach...
Bruelsche Terasse.
Na osm set strojů,
hořící fosfor
osm set strojů
Nevojenský cíl

3. Cui Bono?

Země má - ztracená - na cestě k zmaru
podvody a čachry proslavený stát...
stigma rudé hvězdy nesem´ si s sebou
a čekáme na nový -na lepší - řád

Noví kněží přitáhli s novými chrámy,
obřady konzumu, liturgií slev
a národ zapomněl na svoji hrdost...
v davu se rozmělnil v bahno a kal

Rituál žrádla, kazatelna zpráv!
Dobří jsou ti správní, zlý Ahmadínežád!
Dětem už nečteme - nemáme čas!
Stojíme v montovnách, náš den je pás!

4. Denní můra

Tělo zmírá, puch se kolem line,
rozum sežrán obrázkem Perwolu,
Activia ženským střevem plyne,
hajzl září jak po útoku lizolu.

Tělo leží, pomalu se rozkládá
a pod kůží se cosi hemží,
od stropu teď pavučina padá
a tělo se zachvěje bolestivou křečí.

Červu šváb poklonit se přišel,
na zápěstí svými tykadly mává,
s červem vášnivě tančit by chtěl
a červ se mu jak oplzlá děvka dává.

5. Kniha Mrtvých Jmen

Stoka roků plísní páchla... A hnila voda v rozkladu
volným krokem přicházela... mi v mysl píseň rozpadu
stejné dny stejné noci braly... Stejnou cestou na výprodej
stejné tváře, bez Osvícení... Stejných citů habaděj.
Tvá slova tichem sítě zněla... Bylo tak snadné naslouchat
příběhům, jichž jsi byla plná... A nechávalas´ vítr vát

Lomený oblouk gotické duše
bolavé rány, tragické verše

o nepoznaných láskách šera... a tanci slunce na jehlách
o milování za svítání... o tabletách po kapsách,
o násilí a utrpení... samotě srdce, prokletí
zemřelých, na něž zapomenout... nikdy nedali ti.
Magie města probuzená... oheň rtů u zdi hřbitovní
odpouštění a opouštění... na toulkách kradených.

"Jsem jako kniha", říkalas´ a nechávala v sobě číst
a donutilas´ vody proudit - umělas´ hrady vypálit...
sama jsi spala
pod křídly ďábla
démoni snů
zapalujou kříž

6. New World Order

Pod okem kamery
kráčíme vzhůru
točitým schodištěm
k budoucnosti,
kde trůny se kácí
a padají vládci,
kde jistoty
hoří v popel a prach.

Telefon na krku
jako psí známku,
čipové karty jsou
odlitky našich STOP.
Maj´ lehkou práci
naši Velcí Bratři,
vyslídit a zaměřit
náš pohyb a krok.

Soukromí číší
prázdnou se stalo,
slyší, co říkáš,
vědí, s kým spíš...
Korektní myšlení
Systém chce a žádá!
Nemáš ho? Uvidíš!
Dopadne rána
krach!

Lustrací projdeš,
když je vás více než málo,
vrtulník nad městem,
místo zákona strach,
extrém je odvaha
NEKLEKNOUT ČI VSTÁT,
mám rád svou zem,
ne ten
stát!

ref.:

Nový světový řád
nadohled!
Nový světový řád
naposled!
Nový světový řád
neprojde!
Nový světový řád
nevzejde!

Sevři pěst - HNED!

>>Nahoru<<